|
|
Sinologie
Sinologie je vědní obor zabývající se studiem čínského jazyka, dále historií, kulturou a obecně problematikou týkající se Číny. Odborník v sinologii je titulován jako sinolog.
[editovat] Čeští sinologové
- Dušan Andrš – literatura 20. století
- Ivana Bakešová – moderní dějiny
- Zlata Černá – čínské umění
- Rudolf Dvořák (1860–1920) – jedna z prvních výrazných osobností české orientalistiky vůbec; v sinologii se zabýval především filozofií (Konfucius, Starý mistr), ale je také společně s Jaroslavem Vrchlickým autorem prvního seriózního překladu nejstarší čínské poezie, úryvků z Klasické knihy písní (Ši-king, 1897)
- Martin Hála
- Zdenka Heřmanová – jazykověda, zejména lexikografie
- Jakub Hrubý – dějiny raného středověku
- Josef Kolmaš
- Oldřich Král – starší čínská literatura, filozofie
- Olga Lomová – starší čínská literatura, klasická poezie
- Jakub Maršálek – nejstarší čínské dějiny, archeologie
- Ľubica Obuchová – národnostní menšiny, zejména Čuangové
- Lucie Olivová – kultura 17. a 18. století
- Augustin Palát – dějiny raného novověku
- Michaela Pejčochová – čínské umění, zejména čínské malířství
- Timoteus Pokora
- Jaroslav Průšek (1906–1980) – zakladatelská osobnost moderní české sinologie; celosvětově znám především svými zásadními pracemi na soudobou čínskou literaturu (např. The Lyrical and the Epic)
- David Sehnal – jazykověda, tradiční filologie, čínské myšlení
- Jiří Šíma
- Oldřich Švarný (nar. 1920) – moderní čínština, zejména čínská fonetika; autor rozsáhlé díla na poli učebnic soudobé čínštiny, které svou propracovaností má na světě jen steží obdoby; publikací, která završuje jeho celoživotní dílo, je čtyřsvazkový Učební slovník čínského jazyka.
- Lukáš Zádrapa – stará čínština, znakové písmo
[editovat] Zahraniční sinologové
[editovat] Externí odkazy
|