Hledání

Nástroje

Portál:Oxidy

Portál Oxidy

Oxidy (dříve kysličníky) jsou sloučeniny kyslíku s méně elektronegativními atomy. Oxidy mohou vznikat prudkou oxidací (hořením) za přítomnosti kyslíku, pozvolnou oxidací kyslíkem např. atmosférickým, případně kyslíkem obsaženým v některých látkách (oxidačních činidlech) a při dalších chemických reakcích. V atmosféře je 20,95 % kyslíku.

…pokračování

℮

ZAJÍMAVOSTI

Víte, že…

… oxid lithný, oxid sodný, oxid vápenatý, oxid manganatý a další oxidy jsou zásadotvorné?

…triviální název oxidu dusného je rajský plyn či azoxid?

…oxidy s oxidačním číslem VIII se vyskytují pouze tři?:Oxid osmičelý (Os O₄), Oxid rutheničelý (Ru O₄), Oxid xenoničelý (Xe O₄)?

…předchozí zajímavosti

℮

ČLÁNEK

Oxid stříbrný

Oxid vápenatý (CaO), známý též pod triviálními názvy pálené vápno nebo též nehašené vápno je široce rozšířená běžně používaná chemická sloučenina. je to bílá žíravá a alkalická krystalická látka. Komerčně vyráběný oxid vápenatý také často obsahuje oxidu hořečnatého, oxidu křemičitého a malá množství oxidu hlinitého a oxidu železitého.

Oxid vápenatý je obvykle vyráběn tepelným rozkladem hornin jako je vápenec, který obsahuje uhličitan vápenatý (CaCO₃ ve formě minerálů kalcitu a aragonitu. Rozklad je prováděn zahříváním jemně mleté horniny na teplotu přesahující 825 °C.^[1] Tento proces je nazýván kalcinace nebo též pálení vápna. Uvolňuje se při něm oxid uhličitý (CO₂) a uhličitan se přeměňuje na oxid vápenatý (CaO). Jako palivo se používá nejčastěji hnědé uhlí, koks, černé uhlí (respektive antracit - geologicky nejstarší forma černého uhlí) nebo zemní plyn. Dříve se jako palivo používalo též dřevo.

…pokračování

℮

POJMENOVÁNÍ OXIDŮ

Oxidační číslo atomu prvku sloučenéno s kyslíkem	Zakončení přídavného jména názvu oxidu	Poměr počtu atomů prvku sloučených v oxidu
I	-ný	2:1
II	-natý	1:1
III	-itý	2:3
IV	-ičitý	1:2
V	-ičný -ečný	2:5
VI	-ový	1:3
VII	-istý	2:7
VIII	-ičelý	1:4

…Pokračování

℮

OBRÁZEK

Oxid bismutitý

…předchozí obrázky

℮

NOVÉ

℮

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

…další anorganické sloučeniny

℮

KATEGORIE

[−] Anorganické sloučeniny

[+] Sloučeniny antimonu

[+] Sloučeniny arsenu

[+] Sloučeniny chlóru

[+] Sloučeniny chrómu

[+] Sloučeniny cínu

[+] Sloučeniny draslíku

[+] Sloučeniny dusíku

[+] Sloučeniny fluoru

[+] Sloučeniny fosforu

[+] Sloučeniny hliníku

[+] Sloučeniny hořčíku

[+] Sloučeniny jódu

[+] Sloučeniny kadmia

[+] Kyseliny

[+] Sloučeniny kyslíku

[+] Sloučeniny křemíku

[+] Sloučeniny lithia

[+] Sloučeniny manganu

[+] Sloučeniny mědi

[+] Sloučeniny olova

[+] Sloučeniny osmia

[+] Sloučeniny rhenia

[+] Sloučeniny rtuti

[+] Sloučeniny rubidia

[+] Sloučeniny selenu

[+] Sloučeniny stříbra

[+] Sloučeniny síry

[+] Sloučeniny sodíku

[+] Sloučeniny stroncia

[+] Sloučeniny thoria

[+] Sloučeniny titanu

[+] Sloučeniny uhlíku

[+] Sloučeniny uranu

[+] Sloučeniny vanadu

[+] Sloučeniny vodíku

[+] Sloučeniny vápníku

[+] Sloučeniny wolframu

[+] Sloučeniny xenonu

[+] Sloučeniny zinku

[+] Sloučeniny zirkonia

[+] Sloučeniny zlata

[+] Sloučeniny železa

[−] Chemické pahýly

[+] Analytický pahýl

[+] Anorganický pahýl

[+] Biochemický pahýl

[+] Fyzikálně-chemický pahýl

[+] Organický pahýl

[+] Pahýly o chemicích

℮

INFORMACE

K některým článkům, kde to lze uznat za vhodné, je možné doplnit šablonu, která bude na tento portál odkazovat. Na konec míněného článku lze vložit následující kód: