Nástroje
Morava (řeka)
| Morava | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|||||||||||||
Morava (německy March) je řeka na Moravě v České republice. Na dolním toku tvoří státní hranici mezi Českou republikou a Slovenskem a mezi Slovenskem a Rakouskem. Tato nejdůležitější moravská řeka, která protéká jejím územím od severu na jih, je levým přítokem Dunaje. Je dlouhá 354 km. Povodí má rozlohu 26 658 km².
Jméno řeky Moravy patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem voda, močál. Řeku pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo, a to na jejím dolním toku. Podle názvu řeky byla pojmenována i historická česká země Morava, jejíž hydrologickou osu řeka tvoří.[1]
Obsah |
[editovat] Průběh toku
Pramení pod vrcholem Králického Sněžníku na území obce Dolní Morava v katastrálním území Velká Morava, v nadmořské výšce 1380 m v upravené studánce. Hluboké údolí odděluje východní a západní hřbet pohoří Králického Sněžníku. V jižním úbočí Králického Sněžníku vytváří strmý žleb, kde přijímá několik potoků. Má zde charakter rychle mohutnícího horského potoka, níže pak říčky s rychlou čistou vodou. V Jeseníkách přibírá tři větší toky: Krupá, Branná a Desná. Pak protéká Branenskou vrchovinou a kolem Zábřehu, kde se do ní vlévá Moravská Sázava. Poté přichází první meandrující úsek Litovelské Pomoraví. V tomto úseku se do Moravy vlévá Třebůvka, Oskava, Sitka a Trusovický potok. Morava dále protéká největším městem na Hané Olomoucí. V Troubkách u Přerova se do ní vlévá Bečva, která odvádí vody z jižní části Moravskoslezských Beskyd. Pokračuje na jih ve sníženině mezi Českomoravskou vysočinou a Západními Karpaty. Od Otrokovic je vybudován Baťův kanál. Dále pak řeka protéká moravským Slováckem. Následuje druhý meandrující úsek mezi Bzencem Přívozem a Rohatcem, kde protéká územím Moravská Sahara. Zde u obce Rohatec začíná tvořit společnou česko-slovenskou státní hranici. Tuto hranici tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území města Lanžhot, kde se stéká s Dyjí. Morava pak dále teče jižním směrem, kde až po soutok s Dunajem u Bratislavy-Devína tvoří rakousko-slovenskou státní hranici. Na Slovensku je jedním z nejznámějších přítoků řeka Myjava.
[editovat] Sídla
Na území Moravy protéká řeka například Litovlí, Olomoucí, Kroměříží, Otrokovicemi, Napajedly, Uherským Hradištěm, Uherským Ostrohem nebo Veselím nad Moravou.
[editovat] Přítoky
- Levostranný: Krupá, Branná, Desná, Oskava, Sitka, Trusovický potok, Bystřice, Bečva, Moštěnka, Rusava, Dřevnice, Olšava, Velička, Myjava
U Veselí nad Moravou bylo vybudováno rameno Nová Morava. Do Moravy se u Bzence-Přívoz vlévá Syrovinka. U Strážnice Velička
[editovat] Vodní režim
Nejvyšší průtok má na jaře. V létě hladina klesá a opět stoupá na podzim díky dešťovým srážkám. Průměrný průtok v jednotlivých místech zachycuje tabulka:
| místo | průměrný průtok (Qa) |
|---|---|
| Vlaské | 1,96 m³/s |
| Raškov | 6,27 m³/s |
| Moravičany | 17,80 m³/s |
| Olomouc | 27,10 m³/s |
| Kroměříž | 51,30 m³/s |
| Spytihněv | 55,40 m³/s |
| Stážnice | 59,60 m³/s |
| Lanžhot | 65,00 m³/s |
| ústí | 120,00 m³/s |
[editovat] Povodně 1997
Povodně v červenci 1997 byly největšími povodněmi v historii samostatné České republiky. Vyžádaly si 25 lidských životů a škody v hodnotě 63 miliard Kč. Povodně nastaly kvůli abnormálním srážkám v Jeseníkách. Kvůli rozvodněné Moravě a Odře muselo být evakuováno přes 250 obcí.
[editovat] Využití
Využívá se k zavlažování a zisku vodní energie. Je to jedna z nejvíce upravených řek v České republice. Všechny meandrující úseky kromě dvou byly upraveny a zkráceny. Jako prevence povodní slouží četné hráze a odlehčovací ramena.
[editovat] Reference
- ↑ ŠRÁMEK, Rudolf, MAJTÁN, Milan, Lutterer, Ivan: Zeměpisná jména Československa, Mladá fronta (1982), Praha, str. 202.
[editovat] Externí odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Slovensko |
