Kielce

Kielce
Biskupský palác
znak
poloha
souřadnice:	50° 53′ 0" s. š., 20° 37′ 0" v. d.
nadmořská výška:	260–408 m n. m.
Vojvodství:	Svatokřížské
Okres:	Kielce

rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	109,65 km²
počet obyvatel:	207 188 (2007)
hustota zalidnění:	1890 obyv. / km²
etnické složení:	Poláci
náboženské složení:	římští katolíci
správa města
starosta:	Wojciech Lubawski
oficiální web:	www.um.kielce.pl
telefonní předvolba:	+48 41
PSČ:	25-001 až 25-901

Kielce [kjelce] je město ve středním Polsku s 207 000 obyvateli (2007). Od roku 1999 je hlavním městem Svatokřížského vojvodství, předtím bylo hlavním městem Kieleckého vojvodství (1919–1939, 1945–1998). Město se nachází ve střední oblasti Svatokřížských hor, na březích říčky Silnica. V dřívějších dobách šlo o významné centrum těžby vápence a kovovoých rud, v současnosti jsou Kielce významným kulturním a obchodním centrem.

Obsah

[editovat] Dějiny

První zmínky o osadě jsou z roku 1081. Roku 1171 zde vznikla kapitula, v následujícím století bylo místo tak jako mnohá další zničeno nájezdem Tatarů. Městská práva byla Kielcům udělena roku 1364. Město nejvíce prosperovalo v období renesance, jednak díky obchodu, jednak díky místním nalezištím kovů. Během třicetileté války však bylo město zničeno, což dokonala švédská vojska roku 1655. Po dělení Polska připadly Kielce zprvu Rakousku, od roku 1815 pak byly součástí carského Ruska. Díky Stanislavu Staszicovi zde r. 1816 vznikla první vyšší technická škola v Polsku a město se rozvíjelo. Přesto však přišlo roku 1848 o status sídla gubernie a železnice sem však dorazila od Dęblina a Moskvy teprve roku 1885. Po první světové válce a obnovení Polska byly opět sídlem jednoho z vojvodství. Druhá světová válka přinesla německou okupaci a masakr místní židovské komunity, jež tvořila téměř třetinu obyvatelstva. Konec války však neznamenal konec utrpení: 4. července 1946 proběhl kielecký pogrom, kdy bylo z iniciativy prozatímní polské národní rady zmasakrováno 37 židů.

[editovat] Pamětihodnosti

Chrám Nanebevzetí Panny Marie

Palác krakovských biskupů (1637–1641), dnes sídlo muzea
Katedrální bazilika Nanebevzetí Panny Marie (12. století, přestavěna v letech 1632–1635 a později v 19. století)
barokní kostel Svaté Trojice (1640–1644)
romantický zámeček Tomasze Zielińského (1846–1858)
staré městské tržiště (18. století)
muzeum Stefana Żeromského
Kielecká synagoga
pět geologických přírodních rezervací v prostoru města
Rezervace Kadzielnia (bývalý lom, kde se natáčely některé východoněmecké westerny)
Svatokřížské hory

[editovat] Vzdělávání

Politechnika Świętokrzyska (Svatokřížská polytechnika) [1]
Akademia Świętokrzyska (Svatokřížská akademie) [2]
Swietokrzyska Szkola Wyzsza
Wszechnica Swietokrzyska
Wyzsza Szkola Administracji Publicznej
Wyzsza Szkola Ekonomii i Administracji im. prof. Edwarda Lipinskiego
Wyzsza Szkola Handlowa im. Boleslawa Markowskiego
Wyzsza Szkola Umiejetnosci
Wyzsza Szkola Technik Komputerowych i Telekomunikacji
Wyzsza Szkola Zarzadzania Gospodarka Regionalna i Turystyka
Wyzsza Szkola Telekomunikacji i Informatyki

[editovat] Doprava

Současná podoba nádraží (původní budova byla zničena nacisty v roce 1939. V popředí památník Nezávislosti.

Kielce leží na mezinárodní silnici Gdańsk – Varšava – Krakov – Slovensko. Železniční doprava prošla na přelomu tisíciletí útlumem a po výstavbě Centrální magistrály tudy přestaly jezdit expresy Krakov – Varšava. Přesto mají Kilece solidní spojení s těmito dvěma metropolemi a s Katovicemi, Čenstochovou a Lublinem. Nejbližší dopravní letiště je v Krakově.

MHD zajišťují autobusy. Již od meziválečné doby Kielce zamýšlejí zřídit tramvajovou síť; okolo roku 2000 byly plány oživeny, začátek prací je však z důvodů nezjištěného financování neustále odkládán.