Obsah

[editovat] Geografie

Podrobnější informace naleznete v článku Irsko (ostrov).

satelitní pohled na Irsko

Irský ostrov je s rozlohou 84 412 km² druhým největším z Britských ostrovů. Omývají jej vody Atlantském oceánu konkrétně; Keltského a Irského moře.

Povrch Irska je převážně nížinatý, zejména pak v centrálních oblastech. Hornatiny se vyskytují v blízkosti pobřeží. Nejvyšším vrcholem je Carrauntoohill (1041 m, irsky Carrán Tuathail) v pohoří Macgillycuddy's Reeks. Mezi další významná pohoří patří: Wicklow Mountains na východě a Antrim Plateau v Severním Irsku.

Nejdelší řekou nejen Irska, ale i Britských ostrovů je 386 km dlouhá řeka Shannon. Na jejím toku jsou tři velká jezera (po proudu): Lough Allen, Lough Ree a Lough Derg. Největším jezerem ostrova je Lough Neagh v Severním Irsku. Ostrov si vysloužil přezdívku „ Smaragdový ostrov “ díky bujné vegetaci,která je zde díky mírnému klimatu a častému jemnému dešti.

poloha Irska

Pohled na oblast Kerry.

Na většině území Irska leží louky a vřesoviště. 15% území pokrývají rašeliniště a 5% rozlohy zaujímají původní listnaté lesy. V zemi překvapivě rostou vavříny, myrty a planiky, které rostou především ve středomoří. Irská fauna už není tak bohatá, jak bývala před příchodem lidí. S jejich příchodem vymizely zdejší populace bobrů, divokých koček, medvědů a vlků. Dnes zde žijí hlavně drobní hlodavci, ptáci a ovce. Vůbec tu nežijí hadi.

Nejhůře obdělavatelná půda leží v jihozápadních a západních krajích. Tyto části jsou velmi hornaté, s nádherným výhledem.

[editovat] Klimatické podmínky

V Irsku panuje mírné teplé oceánské podnebí. V Irsku v roce prší v každých dvou dnech ze tří. Roční úhrn srážek se pohybuje od 800 do 2550 mm. Průměrná teplota se v lednu pohybuje okolo 5 °C a v červenci okolo 10°C.

[editovat] Tradiční dělení

Irsko se tradičně rozděluje do čtyř provincií: Connacht, Leinster, Munster a Ulster, dříve též existovala provincie Meath. Dále se dělily na 32 hrabství pro administrativní potřeby Britské správy v 19. století. Šest hrabství Ulsteru zůstává pod britskou správou díky referendu z roku 1973. Zbylých 26 hrabství nyní tvoří Irskou republiku.

[editovat] Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Irska.

Ve 3. století př. n. l. se v Irsku usadili Keltové, kteří v 5. století přijali křesťanství. V 9. až 10. století zde zakládali své osady Vikingové. Koncem 12. století začali ostrov dobývat Angličané, zcela jej však ovládli až za Cromwella v polovině 17. století. Irská nezávislost byla obnovena v roce 1922. V roce 1973 pak Irsko vstoupilo do EHS.

[editovat] Obyvatelstvo

Jeden nebo více uživatelů zpochybnili nezaujatost, ověřitelnost, faktickou přesnost nebo encyklopedičnost, případně i další aspekty tohoto článku. Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Informace pro vkladatele šablony: Vložte prosím na diskusní stránku zdůvodnění vložení šablony.

Většinu obyvatel tvoří domorodí Irové. Jen asi 0,5% tvoří irská menšina s vlastním jazykem Irish travellers. Vlivem velké imigrace - hlavně z Polska (10. tis. imigrantů měsíčně), Litvy, Lotyšska, Estonska se situace se rychle mění. Existuje i početná 100 tis. americká komunita. Celkově se odhaduje, že počet obyvatel cizích zemí žijících v Irské republice je 400 tis., což je 10% obyvatel.

Podle posledního sčítání z roku 2006 se Irská republika řadí na první místo v žebříčku ročního přírůstku obyvatelstva zemí EU. Každým rokem roste populace o 2% (vlivem velkého počtu imigrantů - 46 tis. ročně a i velkou porodností - 33 tis. ročně).

Ve městech žije 60% populace, z toho 50% v hrabství Dublin.

Střední délka života mužů je 75 let, žen 80 let. Negramotné je 1% obyvatelstva.

[editovat] Největší města

Schematická mapa

Dublin – 506 000 obyvatel (hlavní město)
Cork – 119 000 obyvatel
Galway – 71 000 obyvatel
Limerick – 52 000 obyvatel
Waterford – 46 000 obyvatel

[editovat] Hospodářství

Hlavní článek: Ekonomika Irska

Na většině irských silničních značek je irský i anglický nápis.

V současnosti je nejméně rozšířeným odvětvím irského hospodářství zemědělství. Vytváří asi 5% HDP. Jen pro srovnání: služby 49% a průmysl 46%. Irsko má nepříliš významné nerostné bohatství. Těží se především olovo a zinek, dále měď, rašelina, stavební materiál, stříbro a zemní plyn. Rozvíjí se především průmysl chemický a petrochemický, elektronický, kovozpracující, nábytkářský a potravinářský. Vyrábějí se zde i dopravní prostředky a počítače.

Nejdůležitějším odvětvím zemědělství je tradiční chov ovcí pro vlnu.

[editovat] Zajímavosti

To, že se na ostrově nevyskytují hadi, je vysvětleno legendou. Údajně je měl z ostrova vyhnat svatý Patrik, patron Irska.
V cizině žije více lidí irského původu (desítky miliónů), než v samotné zemi.
Na počest svatého Patrika se každoročně 17. března slaví po celém světě Den svatého Patrika.