Nástroje
V jiných jazycích
Bruselský region
| Region Brusel-hlavní město Région de Bruxelles-Capitale Brussels Hoofdstedelijk Gewest |
|
|---|---|
 |
|
| Informace | |
| Stát |  Belgie |
| Úřední jazyky | Francouzština (90%), nizozemština (10%) |
| Hlavní město | Brusel |
| Rozloha | 161 km² |
| ISO 3166-2 | BE-BRU |
| Oficiální web | www.bruxelles.irisnet.be |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 018 029 (1. 1. 2006) |
| Hustota zalidnění | 6 287 obyv./km² |
| Poloha | |
 Poloha Bruselského regionu v Belgii |
|
| 19 obcí | |
 |
|
Region Brusel-hlavní město (lze se setkat i s názvem Region hlavního města Bruselu; francouzsky Région de Bruxelles-Capitale, nizozemsky Brussels Hoofdstedelijk Gewest) nebo zkráceně Bruselský region (francouzsky Région Bruxelloise, nizozemsky Brussels Gewest) je jedním ze tří regionů, které tvoří Belgické království. Jeho rozloha činí 161 km² a počet obyvatel se pohybuje kolem 1 milionu.
Úřední jazyky regionu jsou francouzština a nizozemština, obyvatelstvo je převážně frankofonní (90%). Bruselský region spadá jak do Francouzského, tak Vlámského společenství. Vzhledem k přítomnosti četných mezinárodních institucí žije v Bruselském regionu mnoho cizinců, zejména ze zemí EU. Mnoho obyvatel regionu pochází ze zemí, které byly kdysi belgickými koloniemi (Demokratická republika Kongo, Rwanda a Burundi), ale také ze zemí Maghribu (zejména z Maroka), z Turecka, z Ameriky a z Asie (Írán, Pákistán …).
[editovat] Historie
Roku 1970 byl do belgické ústavy vložen článek 107, který stanovil, že „Belgie se skládá ze tří regionů: Vlámského regionu, Valonského regionu a Bruselského regionu“. Vytvoření Bruselského regionu však bylo podmíněno vydáním speciálního zákona, ke kterému došlo až 12. ledna 1989, devět let poté, co vznikl Vlámský a Valonský region. 18. ledna téhož roku Bruselané poprvé volili své regionální představitele.
[editovat] Obce
Bruselský region je rozdělen na 19 obcí. Město Brusel se nachází uprostřed regionu.
| Obec | Poštovní kód | Počet obyvatel (1. 1. 2006) |
| 1. Anderlecht | 1070 | 96 011 |
| 2. Auderghem / Oudergem | 1060 | 29 552 |
| 3. Berchem-Sainte-Agathe / Sint-Agatha-Berchem | 1082 | 20 078 |
| 4. Bruxelles / Brussel / Brusel | 1000, 1020, 1030, 1040, 1050 | 144 784 |
| 5. Etterbeek | 1040 | 41 740 |
| 6. Evere | 1140 | 33 462 |
| 7. Forest / Vorst | 1190 | 47 719 |
| 8. Ganshoren | 1083 | 20 970 |
| 9. Ixelles / Elsene | 1050 | 77 511 |
| 10. Jette | 1090 | 42 981 |
| 11. Koekelberg | 1081 | 18 157 |
| 12. Molenbeek-Saint-Jean / Sint-Jans-Molenbeek, | 1080 | 79 877 |
| 13. Saint-Gilles / Sint-Gillis | 1060 | 44 265 |
| 14. Saint-Josse-ten-Noode / Sint-Josst-ten-Node | 1210 | 23 557 |
| 15. Schaerbeek / Schaarbeek | 1030 | 111 946 |
| 16. Uccle / Ukkel | 1180 | 75 954 |
| 17. Watermael-Boitsfort / Watermaal-Bosvoorde | 1170 | 24 056 |
| 18. Woluwe-Saint-Lambert / Sint-Lambrechts-Woluwe | 1200 | 47 952 |
| 19. Woluwe-Saint-Pierre / Sint-Pieters-Woluwe | 1150 | 38 232 |
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky Bruselského regionu ve francouzštině, nizozemštině, němčině, angličtině a španělštině
- Interaktivní mapa Bruselského regionu
 |
Související články obsahuje Portál Belgie |
|
|
.svg){kind=small} |
|---|---|
|
Provincie vlámského regionu a jejich správní centra: Antverpy (Antverpy) | Limburk (Hasselt) | Vlámský Brabant (Lovaň) | Východní Flandry (Gent) | Západní Flandry (Bruggy) |
|
|
Provincie valonského regionu a jejich správní centra: Henegavsko (Mons) | Lutych (Lutych) | Lucemburk (Arlon) | Namur (Namur) | Valonský Brabant (Wavre) |
|
|
Bruselský region (Brusel) |
|
