Bit

Bit (z anglického binary digit - dvojková číslice; angl. bit = drobek, kousek) je základní a současně nejmenší jednotkou informace, používanou především v číslicové a výpočetní technice. Značí se malým písmenem b, např. 16 b, ale současně se může také objevit i označení bit, např. 16 bit.
1 bit reprezentuje informaci, získanou odpovědí na jednu otázku typu ano/ne, u které je apriorní pravděpodobnost obou odpovědí stejná (jinými slovy, u které nemáme žádnou předchozí informaci, která by jednu z odpovědí favorizovala). Tyto odpovědi můžeme označit binárními číslicemi 0 a 1.

[editovat] Bit v praxi

Bit se v praxi nejčastěji objevuje jako základní jednotka kapacity paměti, tzn. jednotka množství informace, která může být v jednom okamžiku v paměti uložena. Pokud kapacitu podělíme časem, získáme přenosovou rychlost, jejíž jednotkou je tedy bit za sekundu (bit/s, podle angličtiny někdy označován bps – bit per second). Např. modem s přenosovou rychlostí 56 kbit/s je schopen každou sekundu přenést 56 kilobitů dat.

Skupina 8 bitů se nazývá Byte (čteme bajt). Při práci s bity se někdy předpony soustavy SI (kilo, mega, …) chápou mírně odlišně (např. kilo=2¹⁰ namísto 10³). Nově se používají jiné předpony pro mocniny 10 (kilo (kB), mega (MB), …) a pro mocniny 2 (kibi (KiB), mebi (MiB), …) . Pro detaily se podívejte na binární předpony.

[editovat] Zlomky bitů

Bit je nejmenším množstvím informace pouze ve smyslu nejmenší samostatně existující množství informace. Například pro záznam jedné desítkové číslice, neboli čísla v rozsahu 0 až 9 (tj. deseti logických stavů) potřebujeme 4 bity, avšak do 4 bitů lze zaznamenat až 16 logických stavů. Pokud použijeme aritmetické kódování, pak pro záznam n desítkových číslic potřebujeme 10ⁿ logických stavů, které lze reprezentovat pomocí čísla které má více než n/log₁₀2 bitů. Pak můžeme říci, že informační hodnota jedné desítkové číslice je 3,321928... bitů.