Nástroje |
AndragogikaAndragogika je aplikovaná věda o výchově a vzdělávání dospělých lidí, která respektuje zvláštnosti s tím spojené. Zabývá se zejména socializací, personalizací a akulturací a enkulturací. V České republice má specializované pracoviště na Katedře sociologie a andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a na Univerzitě Karlově, Filozofické fakultě, Katedře andragogiky a personálního řízení. Třetí vysokou školou, kde se andragogika přednáší, je soukromá Univerzita Jana Amose Komenského Praha.
[editovat] Původ slova andragogikaSamotný pojem se skládá z řeckých slov andrós = muž a agógé = vedení. Ještě předtím, než andragogika získala svůj název se předpokládalo, že metody a techniky učení dětí by se mohly aplikovat při vzdělávání dospělých. Pojem andragogika se tedy vytvořil proto, že pedagogika ze svého řeckého významu znamená vzdělávání a výchova dětí, a tak bylo potřeba vzdělávání dospělých odlišit od vzdělávání dětí, a tím tedy vznikla aplikovaná vědní disciplína andragogika. Jako první použil slovo andragogika německý učitel Alexander Kapp v roce 1833 ve svém díle Andragogika neboli vzdělávání v dospělém věku, kde uvažoval o Platónových a Aristotelových vzdělávacích teoriích. Nicméně o významu pojmu se vedly velké diskuse, jejichž výsledkem bylo zcela úplné zatracení a zapomenutí pojmu. Znovu byl „objeven“ v roce 1921 Eugenem Rosenstockem, který tvrdil, že vzdělávání dospělých potřebuje svoje speciální učitele, metody a filosofii. [editovat] Předmět andragogikyPodle knihy Základní pojmy v pedagogice a andragogice Š. Švece z roku 2002 se v širším slova smyslu jedná o: "Vzdělávání a výchova, výcvik dospělých, systematicky organizovaný rozvoj vědomostí, schopností, hodnotových postojí, zájmů, potřeb a jiných osobních vlastností potřebných na plnohodnotný sociální život v práci a mimopracovních aktivitách občana, rodiče, účastníka sociálněkulturních a jiných životních aktivit a na mnohostranný osobní seberozvoj. V některých anglicky mluvících zemích se chápe v užším slova smyslu, např. ve Velké Británii, jako všeobecné vzdělávání dospělých na neprofesní účely, v jiných v širším pohledu, např. v Austrálii, jako každé souvislé vzdělávání následující po svém iniciálním cyklu. Zahrnuje vzdělávání ve škole, zpravidla při zaměstnaní, pokračovací vzdělávání, odborné rekvalifikační vzdělávání (kurzy), sociokulturní vzdělávání ve volném čase, občanské vzdělávání, atd." [editovat] Složky výchovy a vzdělávání dospělého člověkaUplatňují se zde jako u dětí tři základní fáze a to:
Etický problém výchovy dospělých spočívá v tom, že dospělý člověk je již zralou osobností a proto je problematické používat slovo výchova. Tento problém se řeší používáním slova animace. V tomto kontextu slovo znamená oduševňování. Jde také o proces rozvíjení lidského potenciálu. [editovat] Dělení andragogikyAndragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.
[editovat] Filosofie andragogiky[editovat] Teorie rozvinuté v andragogice
[editovat] Nové směry v andragogiceZe široké škály nových směrů jmenujme alespoň ty nejznámější, a to: [editovat] Oblasti působení(aplikace, zkoumání) andragogikyAndragogika má v dnešním světě široké uplatnění. Toto široké pole působnosti však můžeme shrnout do třech kategorií, a to: [editovat] 1. Tradiční oblast
[editovat] 2. Vzdělávání se specifickým zaměřením
[editovat] 3. Služby občanům
[editovat] Výzkumné projekty o vzdělávání dospělých
Výzkumný projekt se věnuje vzdělávání dospělých jako součásti celoživotního učení. Měl by přispět k obecnému přehledu o situaci v této oblasti v ČR v následujících dimenzích: jaké jsou vzdělávací potřeby dospělé populace, jaké jsou stávající vzdělávací možnosti ve formálním a neformálním vzdělávacím sektoru, jak se vzdělávací "nabídka" kryje s "poptávkou", jaké existují konkrétní bariéry ve vztahu k jednotlivým cílovým skupinám dospělých, jakými přístupy a řešeními by bylo možné podporovat větší a smysluplnější zapojení dospělé populace do procesu celoživotního učení, jak celou situaci vnímat v rámci politiky státu a dalších relevantních subjektů angažujících se v rozvoji lidských zdrojů a jak ji hodnotit v souvislosti s poznáním situace v zemích EU. Dále se projekt zaměřuje na několik dílčích tématických studií do jednotlivých oblastí daných dominantními životními rolemi dospělé populace u nás. Konkrétně v oblasti vzdělávací podpory v předseniorském a seniorském věku (včetně podpory v rozvoji funkční gramotnosti), vzdělávací podpory v rodičovské roli, v občanské roli, v profesním a kariérním rozvoji (včetně možností využívání ICT), vzdělávací podpory zdravotně handicapovaných dospělých a vzdělávací podpory v oblasti rozvoje zájmů v rámci naplňování volného času dospělé populace. Při řešení projektu jsou využíány jak kvantitativní (survey na reprezentativním vzorku české populace ve věkové kategorii 20–65 let), tak kvalitativní (biografická metoda, hloubkové rozhovory v rámci zakotvené teorie, skupinové rozhovory, obsahová analýza dokumentů jednotlivých zainteresovaných institucí a poskytovatelů programů pro vzdělávání dospělých) metody, přičemž jejich dominantní uplatnění odpovídá dílčím výzkumným záměrům pro jednotlivé fáze projektu. Řešitelem projektu je Ústav pedagogických věd FF MU.
|