NástrojeV jiných jazycích
|
Afrikánština
Afrikánština je západogermánský jazyk, kterým hovoří Búrové a další obyvatelstvo (indonéští a malajští přistěhovalci) v Jihoafrické republice a okolních zemích.
[editovat] RozšířeníKromě Jihoafrické republiky, kde je jedním z 11 úředních jazyků, se nejvíce užívá v Namibii (stotisícová menšina je důsledkem toho, že země byla ve 20. století jihoafrickým protektorátem). Menší skupiny rodilých mluvčích žijí např. v Botswaně, Zambii a Malawi. V samotné Jihoafrické republice je nejrozšířenější v oblastech Transvaal a Oranžsko. Afrikánština nemá územní nářečí. [editovat] HistorieAfrikánština vznikla z jazyka nizozemských osadníků, kteří přišli do jižní Afriky v 17. století. Dále se už vyvíjela odděleně od nizozemštiny, byla ovlivňována angličtinou, němčinou, francouzštinou, portugalštinou, okolními africkými jazyky (zejména kojsanskými), ale i jazyky přistěhovalců z dalších tehdejších nizozemských kolonií v Indonésii a Malajsii. Nejstarší známý afrikánský text byl kupodivu zapsán arabským písmem, protože byl určen malajským muslimským přistěhovalcům v Kapském Městě. Ve druhé polovině 19. století byl zahájen proces standardizace afrikánštiny jako samostatného spisovného jazyka. Teprve roku 1925 byla však prohlášena druhým úředním jazykem Jihoafrické republiky (vedle angličtiny). [editovat] Abeceda a výslovnostAfrikánština se píše latinkou. Afrikánská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:
Následující tabulka umožňuje srovnat pravopis některých afrikánských slov s jejich nizozemskými protějšky.
[editovat] GramatikaAfrikánština je velmi analytická, pravděpodobně nejanalytičtější z indoevropských jazyků. Na rozdíl od většiny z nich, v afrikánštině se nemění slovesný tvar v závislosti na osobě podmětu: ek is = jsem, jy is = jsi, hy is = je, ons is = jsme atd. Neexistují ani gramatické pády a podstatná jména nemají rod. Zvláštním rysem afrikánštiny, který se nevyskytuje v jiných (spisovných) západogermánských jazycích, je dvojitý zápor: Hy kan nie Afrikaans praat nie. = doslova on moci ne afrikánsky mluvit ne. Předpokládá se, že tento rys mohla afrikánština převzít z francouzštiny nebo kojsanských jazyků. Dvojitý zápor se sice objevuje i v některých vlámských nářečích, ale tam jde o konstrukci jiného druhu, takže pravděpodobně nemají společný původ. [editovat] Slovní zásobaPřestože značná část afrikánské slovní zásoby odráží původ jazyka v nizozemštině 17. století, obsahuje i mnoho výpůjček z indonéských jazyků, malajštiny, kojsanských jazyků, portugalštiny, francouzštiny, angličtiny a jazyka xhosa. Důsledkem je mnoho výrazů odlišných od nizozemštiny; jako ukázka mohou posloužit názvy některých druhů ovoce:
[editovat] Vzorový textVšeobecná deklarace lidských práv
[editovat] Související články[editovat] Externí odkazy
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||