9. květen

Květen
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
			1	2	3	4
5	6	7	8	9	10	11
12	13	14	15	16	17	18
19	20	21	22	23	24	25
26	27	28	29	30	31
2008

9. květen je 129. den roku podle gregoriánského kalendáře (130. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 236 dní.

Obsah

1 Události
2 Narození
3 Úmrtí
4 Svátky

[editovat] Události

Česko

1945 – Tankové jednotky Rudé armády osvobodily koncentrační tábor Terezín a vstoupily do Prahy.
1946 – Byla otevřena Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem.
1974 – Bylo otevřeno pražské metro.

Svět

1877 – nezávislost Rumunska

1864 – Došlo k bitvě u Helgolandu, po níž Dánové ukončují blokádu severoněmeckých přístavů.
1877 – Rumunsko získalo nezávislost.
1945 – V Berlíně byl podepsán dodatečný protokol o bezpodmínečné kapitulaci Německa.
1950 – Veřejnosti byl představen Schumanův plán.
1965 – Sonda Luna 5 dopadla na Měsíc při pokusu o měkké přistání.
2002 – Bylo dosaženo konečného textu Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách. K lednu 2005 ji ratifikovalo 189 států světa.
2003 – Byla vypuštěna japonská sonda Hayabusa (Muses-C).
2004 – Carlos Gomes Júnior se stal premiérem Guinea-Bissau.
2005
- Americká armáda v Iráku uvedla, že ve velké ofenzívě proti tamní pobočce organizace Al Kajdá zabila asi 100 povstalců. V operaci, která začala 7. května, podle americké armády padli i tři příslušníci její námořní pěchoty. Irácká pobočka Al Kajdá tvrzení Američanů popírá.
- Oslavy konce 2. světové války v Evropě vyvrcholily vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě. Slavnosti se spolu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem zúčastnilo přes 50 hlav států včetně amerického prezidenta George Bushe a německého kancléře Gerharda Schrödera. Přítomen byl i generální tajemník OSN Koffi Annan. Oslavy naopak bojkotovali představitelé Estonska a Litvy, kteří požadovali od Ruska omluvu za poválečnou okupaci. Oslavy v Moskvě byly i předmětem kritiky v otevřeném dopise skupiny politiků, vědců a aktivistů, zveřejněném v britském listě Financial Times. Signatáři dopisu vyjádřili přesvědčení, že současné Rusko zrazuje principy, v jejichž jménu bylo dosaženo vítězství nad nacismem v roce 1945. Dopis údajně podepsalo 75 osobností, mezi nimiž měl být i bývalý český prezident Václav Havel; ten však svůj podpis pod dopisem popřel, byť s jeho obsahem vyjádřil sympatie.

[editovat] Narození

Česko

1825 – Peregrin Obdržálek, katolický kněz, zakladatel knihoven, záložen aj., autor věroučné i jiné literatury († 29. května 1891)
1873 – Antonín Čermák, americký podnikatel a politik († 6. března 1933)
1952 – Zdeněk Nehoda, český fotbalový reprezentant
1969 – Tomáš Cikrt, český novinář a politik
1969 – Zdeněk Koudelka, právník

Svět

1740 – Giovanni Paisiello, italský hudební skladatel († 5. června 1816).
1800 – John Brown, americký bojovník za osvobození černochů († 2. prosince 1859)
1857 – Luigi Illica, italský libetista († 16. prosince 1919)
1914 – Hank Snow, kanadský country zpěvák († 20. prosince 1999)
1921 – Sophie Scholl, německá studentka, spoluzakladatelka skupiny Bílá růže († 22. února 1943)
1924 – Bulat Šalvovič Okudžava, ruský básník († 12. června 1997)
1949 – Oleg Aťkov, sovětský kosmonaut a lékař
1962 – David Gahan, anglický zpěvák a hudebník, člen skupiny Depeche Mode
1965 – Steve Yzerman, kanadský hokejista