Španělština

Španělština (neboli kastilština) je jedním z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie románských jazyků. Španělština je úředním jazykem ve Španělsku a Andoře, ve většině států Jižní a Střední Ameriky a v Rovníkové Guineji, velmi rozšířená je také ve Spojených státech, na Filipínách a v mnoha dalších zemích světa. Počet rodilých mluvčích se pohybuje okolo 400 miliónů.

[editovat] Vznik a vývoj jazyka

Jazyky Pyrenejského poloostrova se většinou vyvinuly z lidové latiny římských provincií Hispania Citerior a Hispania Ulterior. Po vpádu Arabů v 8. století se ustavily dva regiony s oblišným jazykovým vývojem: jižní Al-Andalus hovořil dialekty ovlivněnými arabštinou, které jsou shrnovány pod pojem mozarabština, zatímco na křesťanském severu, ovlivněném gótskou kulturou, se kromě kastilštiny postupně vyvinula katalánština, asturština, aragonština a galicijština.

Původní kastilský dialekt vznikal v raném středověku v oblasti mezi Burgosem a Kantábrií, ovlivňován jednak arabštinou od jihu, jednak baskičtinou od severovýchodu. Po celém poloostrově se rozšířil díky reconquistě. V 15. století, během procesu sjednocení španělských království, vydal Antonio de Nebrija v Salamance svůj spis Grammatica. Jde o první pojednání o kastilské gramatice a zároveň o první gramatiku vulgárního (lidového) jazyka v Evropě. Nejstarším textem v kastilštině jsou pak Glosas Emilianenses, sepsané baskickými mnichy.

Od doby vlády Karla I. v 16. století je pro kastilštinu používán častěji název španělština (jakožto jazyk, jímž se domluví všichni obyvatelé sjednocených španělských království). Přes různé polemiky, které s různou silou trvají dodnes, uvádí Slovník španělského jazyka Královské akademie výrazy kastilština a španělština jakožto synonyma.

Nejvýraznější fonologické změny oproti latině představují hláskové změny (lat. vita -> špaň. vida – život, iuventus -> juventud – mládí), diftongizace (terra -> tierra – země) či palatalizace.

Hláska „ñ“ na španělské klávesnici.

[editovat] Charakteristika jazyka

[editovat] Abeceda a výslovnost

Španělština se zapisuje latinkou, ke které se přidává znak ñ; používají se spřežky ch a ll. Španělská abeceda tak v současné době sestává z 29 písmen:

a, b, c, ch, d, e, f, g, h, i, j, k, l, ll, m, n, ñ, o, p, q, r, s, t, u, v, w, x, y, z.

Přízvučné samohlásky se označují čárkou (á, é, í, ó, ú); nečtou se dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. akcent. Přízvuk se označuje pouze tehdy, je-li nepravidelný, tj. nestojí li na předposlední slabice, resp. na poslední slabice ve slovech zakončených na souhlásku kromě n a s.

Dříve se používala i tzv. cedilla (pro písmeno ç), která se dodnes používá např. ve francouzštině či turečtině.

Americká španělština se liší užitím písmena „x“, jež pochází z indiánských jazyků v Mexiku a čte se podobně jako české [š]. Název Mexiko vychází ze jména jedné domorodé skupiny, jíž byli Mexikové (čteno [Mešikové]). Vlivem dalších hláskotvorných změn se dnes Mexiko vyslovuje jako [Méchiko], Mexičané někdy dokonce používají zápis Mejico, který odpovídá pravidlům současné španělské fonetiky. Ve starších písemných pramenech se setkáváme s písmenem „x“, čteným jako [ch] (například Don Quixote místo Don Quijote) - toto pravidlo je však již archaické. Písmeno „x“ se pak čte jako /š/ při přepisu výrazů původních latinskoamerických kultur (např. slovo „Xaman“ pochází z mayštiny a čte se [šaman], jde o ekvivalent slova „sever“, důležitý pojem v mayském rituálním náboženství).

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

[editovat] Gramatika

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Španělština rozlišuje pouze 2 mluvnické rody: mužský a ženský. Slovesný systém je poměrně bohatý; kromě indikativu (indicativo) má široké použití subjunktiv (subjuntivo).

[editovat] Členy

Unos, unas se nepoužívá ve smyslu neurčitého členu, ale znamená několik (unos hombres = několik mužů).

[editovat] Časování sloves

[editovat] Časování v přítomném čase

1. pravidelná slovesa (s koncovkami -ar, -er, -ir)

[editovat] Nářečí španělštiny

Španělština je jazyk rozšířený po celém světě, a proto existuje řada nářečí španělštiny, mezi nimiž mohou být dosti výrazné rozdíly. Rozlišujeme následující nejvýznamnější nářečí španělštiny:

[editovat] Evropa

Mapa dialektů španělštiny ve Španělsku.

• Nářečí andaluské (Dialecto andaluz)
• Nářečí churro (Dialecto churro)
• Španělština z Kanárských ostrovů (Español canario)
• Nářečí kastilské (Dialecto castellano)
• Nářečí murcijské (Dialecto murciano)

[editovat] Amerika

• Amazonská španělština (Español amazónico)
• Andská španělština (Español andino)
• Španělština z centrální Bolívie (Español camba)
• Chilská španělština (Español chileno)
• Španělština ze souostroví Chiloé v Chile (Español chilote)
• Karibská španělština (Español caribeño); může být dále členěno
• Středokolumbijská španělština (Español cundiboyacense)
• Španělština z provincie Antioqueño v Kolumbii (Español antioqueño)
• Španělština z provincií Santander a Norte de Santander v Kolumbii (Español santandereano-tachirense)
• Laplatská španělština (Español rioplatense)
• Španělština z oblasti Los Llanos (Español llanero)
• Mexická španělština (Español mexicano)
• Paraguayská španělština (Español paraguayo)
• Španělština ze severoperuánského pobřeží (Español peruano ribereño)
• Rovníková španělština (Español ecuatorial)
• Středoamerická španělština (Español centroamericano)
• Yucatanská španělština (Español yucateco)

[editovat] Afrika

• Ceutská španělština (Español ceutí)
• Melillská španělština (Español melillense)
• Španělština z El Rifu (Español rifeño)
• Marocká španělština (Español marroquí)
• Saharská španělština (Español saharauí)
• Rovníkoguinejská španělština (Español ecuatoguineano)

[editovat] Asie

• Filipínská španělština (Español filipino)

[editovat] Rozšíření jazyka ve světě

• Rozšíření jazyka ve světě:
• tmavěmodrá – hlavní nebo úřední jazyk
• modrá – nejdůležitější nebo druhý nejdůležitější jazyk
• světlemodrá – výrazná španělská menšina

[editovat] Externí odkazy

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova španělština.

• Stránky se základy španělské gramatiky a cvičeními pro samouky
• Studijní materiál ke španělštině
• Výkladový slovník Real Academia Española